Deprese se dá léčit antidepresivy (ať už přírodními či syntetickými), ale také psychoterapií. Někdy dochází ke kombinaci obou léčebných metod. My si nyní přiblížíme psychoterapii.
Obecně o psychoterapie
Psychoterapie představuje soubor verbální a neverbálních technik, kterými psychoterapeut vede rozhovor, jež má směřovat ke zvýšení duševního zdraví pacienta. Jde o klinické vedení pacienta.
Psychoterapie se uplatňuje při různých duševních nemocech, závislostech, rodinných problémech atd. Své účinky má i při léčbě deprese. Někdy se kloubí s medikamentózní léčbou.
Účinné psychoterapie je možné docílit pouze v případě, že se podaří vytvořit vztah mezi psychoterapeutem a pacientem založený na důvěře a bezpečí. Pacient se nesmí obávat se otevřít a svěřit se s nejniternějšími pocity, obavami atd. Psychoterapeut by měl vždy dodržovat svědomitě etický kodex a udržet si profesionální odstup od pacienta.
Psychoterapie mohou probíhat různě. Existují rozmanité psychoterapeutické školy lišící se svým přístupem k pacientovi. Z konkrétních škol (směrů) to jsou např. psychoanalýza, existenciální psychoterapie, gestalt psychoterapie, systemická psychoterapie, kognitivně behaviorální terapie, behaviorální psychoterapie, kognitivní psychoterapie, humanistická psychoterapie atd.
Nejčastější druhy psychoterapie využívající při léčbě deprese
Při léčbě depresí lze využívat různé druhy psychoterapie. Záleží na pacientovi, ale i na tom, s jakým druhem psychoterapie má zkušenost psycholog, který sezení vede.
Kognitivně behaviorální terapie
Kognitivně-behaviorální terapie patří mezi základní psychoterapeutické směry. Vychází z toho, že příčinou problémů je nevhodné chování a myšlení, které má člověk naučené a drží se jich. Psychoterapie tak spočívá k odhalení chyb v chování a myšlení a v jejich odnaučení. Pacient si má v rámci kognitivně-behaviorální terapie naučit novým vzorcům chování, které mu pomohou v boji s depresí.
Jde obvykle o krátkodobou psychoterapii zaměřenou na řešení konkrétních problémů. Během terapie se pacient učí plánovat a lépe si strukturovat svůj denní program. Je zaměřená na zvyšování aktivity, nácvik komunikace, relaxaci, řešení potíže atd. Soustředí se tedy na konkrétní změny v životě pacienta.
Interpersonální psychoterapie
Interpersonální psychoterapie vychází z psychoanalýzy. Zdůrazňuje význam sociálních faktorů a problémů ve vztazích. Tato psychoterapie se snaží pochopit souvislost minulých událostí a současných problémů.
Využívá se při léčba deprese, přičemž vychází z toho, že deprese je výsledkem problémů mezilidských vztahů. Obvykle se snaží najít příčinu v těch nejbližších. Interpersonální psychoterapie se uplatňuje při řešení ztrát blízkého člověka (např. smrt někoho blízkého, rozchod), změny rolí (nástup do zaměstnání, narození dítěte, manželství), sociální deficit (problémy navazovat vztahy či různé mezilidské konflikty, především s blízkými, ať už z rodiny či přátel).
Dynamická psychoterapie
Dynamická psychoterapie také vysvětluje depresi v rámci vztahů. V tomto případě jí vidí jako projev narušení vazby s blízkými osobami v dětství.
