Rozlišujeme více druhů schizofrenie. Tou nejčastější je paranoidní. Z dalších druhů schizofrenie to jsou hebefrenní, katatonní, simplexní, reziduální atd.
O paranoidní schizofrenii
Paranoidní schizofrenie je nejčastějším typem schizofrenie vůbec. Většinou se rozvíjí v době pozdní adolescence či v rané dospělosti, přičemž počátek může být plíživý s různými symptomy, které jen ukazují, že není vše v pořádku, někdy však propuká akutně, a to nejčastěji poruchami chování a halucinacemi.
Paranoidní schizofrenii je diagnostikována, pokud se objeví alespoň dva z následujících příznaků – bludy, halucinace, zvláštní chování, dezorganizace myšlení, negativní příznaky (ochuzení řeči, vůle, neschopnost prožívat radost atd.) či sociální stažení.
U paranoidní schizofrenie se střídá relaps (zasažení stavem se všemi příznaky) a remise (návrat k původnímu fungování). Paranoidní schizofrenici mohou být nebezpeční sobě i svému okolí.
O paranoie
Paranoia představuje duševní poruchu vyznačující se bludy – chorobnými představami vlastním ohrožení. Dotyčný má pocit, že někdo usiluje o jeho bezpečnost. Obavy mohou být spojené i s konspiračními teoriemi.
Paranoia je typická pro paranoidní schizofrenii. Ovšem neznamená to, že všichni, kteří mají paranoiu, musí mít paranoidní schizofrenii.
Existují různé druhy paranoii, např. perzekuční (dotyčný si myslí, že je pronásledovaný), kverulatská (myslí si, že ho ostatní nemají rádi), žárlivecká paranoia atd.
Další příznaky paranoidní schizofrenie
U paranoidní schizofrenie se objevují i další příznaky, které vychází právě z paranoii. Jde o nezvyklé chování, vytváření nesouvislých spojů a asociací, vztahovačnost, tendence zveličovat nepodstatné projevy atd. Typické jsou poruchy nálady a může se projevit i agresivitou, má-li schizofrenik pocit, že ho někdo pronásleduje. Někdy mají dokonce pacienti pocit, že jim jsou do mozku vkládané cizí myšlenky.
Paranoidní schizofrenici (stejně jako schizofrenici obecně) nejsou schopni hlubších emocí a empatie.
Léčba paranoidní schizofrenie
Schizofrenie se léčí různými léky, nejčastěji ze skupiny antipsychotik. Ovlivňují pochody myšlení a dokážou pacienta zbavit halucinací a bludů, dále také tlumí depresivní a manické projevy a mají pozitivní vliv i na motoriku.
Problémem antipsychotik je, že mají mnohé negativní účinky. U dlouhodobého užívání se může vyvinout parkinsonismus. Z dalších negativních účinků to je neuroleptická hypotenze, tachykardie, poruchy jaterních funkcí, zácpa, dermatitida, sucho v ústech atd.
Léčba schizofrenii je dnes poměrně úspěšná. Při užívání léků se neprojevují nežádoucí účinky a může vést i k úplnému uzdravení. Někdy však léčba nezabírá či zabírá špatně. Pak nemoc vede u člověka k rozpadu osobnosti. Horší prognózu mají lidé, u nichž se objevila paranoidní schizofrenie už v dětství.
Další články z rubriky
- Dystymie
- Posttraumatická stresová porucha
- Úzkost: Příznaky a se jí zbavit
- Separační úzkost
- Bipolární afektivní porucha
- Panická porucha, ataka: Příznaky, léčba
- Schizofrenie a její příznaky
- Paranoidní schizofrenie
- Hraniční porucha osobnosti
- Laktační psychóza
- Syndrom vyhoření
- Maniodepresivní psychóza: Příznaky, léčba
- Generalizovaná úzkostná porucha
- Kleptomanie
- Psychické poruchy
- Další články z rubriky 'Duševní poruchy' »