Každý občas zpanikaří a určitě jste i vy někdy propadli panice, ať už oprávněné či neoprávněné. Pokud však zasazuje do života člověka příliš a trvá dlouho, může se jednat o panickou poruchu.
O panické poruše
Panická porucha patří mezi úzkostné poruchy. Řadíme ji do skupin neuróz, které se projevují úzkostmi a emoční tísní.
Panická porucha se projevuje silným záchvatem úzkosti, který přichází v podobě panické ataky.
Přesné příčiny panické poruchy nejsou známy. Jejími rizikovými faktory jsou dědičnost a citlivost nervové soustavy.
První ataka panické poruchy se objevuje zpravidla jako následek nějaké zátěžové situace. Přispět ke vzniku panické poruchy mohou abnormality na mozku, dlouhodobý stres či závislost na drogách či alkoholu.
Příznaky panické poruchy
Jak jsme si výše uvedli, panická porucha se projevuje atakami, což jsou epizody či záchvaty intenzivní úzkosti a vnitřní nepohody vznikající bez zjevné příčiny a zcela náhodně (nedají se předvídat). Trvají obvykle několik minut. Při těchto záchvatech se u pacienta objevuje zrychlený tlukot srdce, pocení, sucho v ústech, svírání v oblasti hrudníku, zrychlené dýchání, závratě, napětí ve svalech, zvýšení krevního tlaku, pocity na zalknutí, obtížné dýchání, navály horka atd. Člověka tyto příznaky velmi vyděsí (zvlášť při první atace). Boj se totiž, že je v ohrožení života. Často se pacient domnívá, že má infarkt a že na místě umře, což jeho paniku samozřejmě ještě více prohlubuje.
Diagnostika panické poruchy
Diagnostika panické poruchy se provádí na základě příznaků a anamnézy pacienta. Zpravidla pacienti navštíví nejdříve svého praktického lékaře s obavami o své fyzické zdraví. Lékař provede vyšetření, které vyloučí somatické potíže a poté odešle pacienta k odborníkovi – psychologovi či psychiatrovi.
Panická porucha je diagnostikována, jsou-li splněná diagnostická kritéria. Mezi ně patří:
- Ataky paniky se u jedince vyskytují periodicky a nejsou spojené s žádno specifickou situací. Vznikají spontánně.
- Panická ataka se projevuje masivní úzkostí či neklidem, začíná náhle, během několika minut dosáhne svého maxima a poté odeznívá. Musí mít alespoň jeden příznak z oblastí: vegetativní aktivace (bušení srdce, pocení, třas, sucho v ústech), hrudníku a břicha (těžké dýchání, pocit dušení, bolesti na hrudníku, žaludeční nevolnost), duševního stavu (neklid, toční hlavy, pocity nereálnosti objektů, strach ze zešílení či ztráty vědomí, strach ze smrti) a celkových příznaků (návaly horka či chladu, pocit mravenčení).
Léčba panické poruchy
Léčba spočívá v psychoterapii, nejlépe se při panické poruše uplatňuje kognitivně-behaviorální terapie, relaxace či hypnóza. Terapii lze kombinovat s léky. Nejčastěji se podávají antidepresiva a léky proti úzkosti.
Další články z rubriky
- Dystymie
- Posttraumatická stresová porucha
- Panická porucha, ataka: Příznaky, léčba
- Schizofrenie a její příznaky
- Paranoidní schizofrenie
- Úzkost: Příznaky a se jí zbavit
- Separační úzkost
- Bipolární afektivní porucha
- Hraniční porucha osobnosti
- Laktační psychóza
- Syndrom vyhoření
- Maniodepresivní psychóza: Příznaky, léčba
- Kleptomanie
- Psychické poruchy
- Generalizovaná úzkostná porucha
- Další články z rubriky 'Duševní poruchy' »
