Melancholie je pojem z psychologie, ale je používaný i v běžném životě. Jistě si dokážete alespoň mlhavě představit, jak je na tom asi člověk, který má melancholickou náladu. Pojďme se však na melancholii podívat více do hloubky.
Co je melancholie
Význam slova melancholie se dnes částečně posunul oproti dřívějšku. Pokud budete studovat záznamy z dávných dob (z doby před Kristem) setkáte se s pojmem melancholie jako synonymum pro slovo deprese. V tomto významu se objevuje termín melancholie až do 19. století, kdy byl nahrazený pojmem deprese.
I dnes mají pojmy melancholie a deprese souvislost, ale nejde o synonyma. Lze říci, že melancholie může být jedním z možných příznaků deprese.
Melancholie vyjadřuje duševní stav, jenž se vyznačuje zádumčivostí a nečinností. Projevuje se smutnou náladou, která nemá zjevnou příčinu.
Pojem melancholie se promítá nejen do psychologie, ale také filozofie, mytologie, umění, teologie a medicíny.
Termín melancholie je známý od klasického Řecka. V 5. století př. n. l. přišel lékař Hippokrates s teorií čtyř tělesných tekutin, které ovlivňují temperament člověka. Podle toho lze dělit lidi na sangviniky, choleriky, flegmatiky a melancholiky, u kterých s tělesných tekutin převažuje černá žluč.
Je třeba říci, že jen minimum lidí je jasně vyhraněným temperamentovým typem. Většinou jeden typ převažuje, ale na temperamentu se podílí i vlastnosti dalších temperamentů.
Klady a zápory melancholie
Každý temperament má své kladné a záporné stránky a jinak tomu není ani u melancholika.
Mezi kladné vlastnosti melancholika patří větší přemýšlivost, ocenění krásy, inteligence a řádu. Melancholici jsou často nenároční, tišší a mnohdy talentovaní a tvůrčí. Mezi melancholiky je mnoho umělců.
Z dalších pozitivních vlastností melancholika si ještě jmenujme starostlivost o jiné, soucit s lidmi, předcházení ukvapeným rozhodnutím, čistotnost a pořádkumilovnost atd.
Melancholik má však i své negativní vlastnosti. Mezi ně patří přehnaná přecitlivělost a zranitelnost. Tito lidé jsou k sobě přísní, ale často i ke svému okolí. Jsou perfekcionalisté, kteří se jen tak s něčím nespokojí. Příliš o věcech přemýšlí, což jim mnohdy brání něco prožít. Ve všem totiž vidí překážky a problémy. Melancholici snadno propadají beznaději a ta je může dovést až k depresi. V této fázi jde už o vážný stav, který při zanedbání včasné léčby může vést až k sebevraždě.
Další temperamentové typy dle Hippokrata
Kromě melancholika rozlišujeme ještě další typy dle Hippokrata:
- sangvinik: Jde o člověka společenského, přístupného, veselého, bezstarostného, nenuceného, hovorného a čilého. Jde o optimistu. Jeho negativními vlastnostmi je, že mnohdy nedotáhne věci dokonce, rád přehání a může být povrchní.
- cholerik: Jeho hlavními vlastnostmi je neklid, nedůtklivost, vznětlivost, impulsivita. Je většinou spolehlivý a stálý ve svých názorech a hodnotách.
- flegmatik: Mezi jeho vlastnosti patří rozvážnost, obezřetnost, mírumilovnost, klid, lhostejnost, spolehlivost.
