Agresivní chování nás negativně ovlivňuje a může nás dostat do velkých problémů. Někdo má zkušenosti s vlastními agresivním chování, nikdo s agresí někoho ve svém okolí či z médií atd. Jistě v nějaké podobě se s ní setkal každý. Pojďme si ji přiblížit.
Co je agrese
Agrese je chování, jehož cílem je vědomé a záměrné ublížení nějakému člověku či skupině lidí. Může se však obrátit proti agresorovi (sebepoškozování).
Odborníci přicházejí s různými teoriemi původu agrese. Není vědecky prokázáno, že každá z nich funguje zvlášť. Tyto teorie se však navzájem prolínají a doplňují. Jsou jimi:
- teorie vrozené agrese: Dle psychoanalytika Sigmunda Freuda má v sobě každý dvě energie – libido a thanalotos. Agresivní lidé jsou puzeni thanosem, což je destruktivní energie.
- reaktivní teorie agrese: Chápe agresi jako reakci na vnější či vnitřní podněty. Říká, že pokud je člověk frustrovaný svých okolím, projevuje se agresí.
- teorie naučeného chování: Předpokládá, že agrese se během svého života učíme od jiných agresorů.
Druhy agrese
Agresivitu můžeme dělit podle různých kritérií:
- instrumentální x emocionální: Instrumentální představuje prostředek pro dosažení vnějšího cíle. Bývá plánována a uvažuje se u ní o různých variantách. Naproti tomu emocionální probíhá za přítomnosti silných a emocí. Agrese není cílem, ale prostředkem.
- přímá x nepřímá: U nepřímé agrese dotyčný někomu škodí tak, aby nebyl nápadný. V druhém případě se agresor nesnaží být skrytý.
- verbální x fyzická: Verbální spočívá v nadávkách, urážkách či zesměšňování. Fyzická představuje násilí. Přímost a vyjádření se spolu prolínají a dle Čermáka podle toho rozlišujeme osm druhů agrese – fyzická aktivita přímá (napadení někoho), fyzická aktivita nepřímá (najmutí osoby, aby provedla agresi za něj), fyzická pasivní přímá (bránění jiným dosahování jejich cíle), fyzická pasivní nepřímá (odmítání splnit požadavky), verbální aktivní přímá (nadávání), verbální aktivní nepřímá (pomlouvání), verbální pasivní nepřímá (nezastat se někoho při pomlouvání), verbální pasivní nepřímá (odmítání mluvit s někým).
- zaměření agrese: Může být zaměřená dovnitř či ven. Heteroagrese je zaměřená na druhou osobu či skupinu osob. Při autoagresi člověk ubližuje sobě.
- důvod agrese: Může být benigní neboli obranná. Ta slouží k přežití. Maligní agrese neboli zlá je krutá a destruktivní. Na rozdíl od té první je bezúčelná a neprojevuje se u zvířat.
- další druhy agrese: Dalšími druhy agrese mohou být altruistická (chrání druhé), mateřská (při ohrožení mláďat – u zvířat), brachiální (násilí vedené na tělu oběti), anticipující (hájící si své místo) atd.
Existuje i další druhy klasifikací agresivního chování a každá dělí druhy a projevy agrese jinak.
