Co znamená, když o někom řekneme, že vyhořel? Syndrom vyhoření je onemocnění, které je úzce spjato s prací. Někteří si první fáze onemocnění neuvědomují a pomoc vyhledají, až když je syndrom ve své nejhorší fázi.

O syndromu vyhoření

Syndrom vyhoření je duševní stav charakteristický mnohými negativními příznaky. Objevuje u lidí mající potíže odvíjející se od jejich zaměstnání. Vyplývá z dlouhodobého působení pracovního stresu.

Nejčastěji postihuje lidi, kteří začali pracovat s nadšením a nad rámec svých povinností, ale postupně začaly ztrácet smysl ve svou práci a upadli do úplně apatie.

Syndrom vyhoření může postihnout všechny lidi, kteří pracují. Nejvíce jsou však ohrožení lidé pracující s jinými lidmi, např. sociální pracovníci, učitelé, zdravotníci atd.

Fáze syndromu vyhoření

Syndrom vyhoření je onemocnění, které nepropuká náhle. Naopak, přichází plíživě a prvotním příznakům lidé zpravidla nevěnují dostatečnou pozornost.

Syndrom vyhoření můžeme dělit do 5 fází:

  • pracovní nadšení: Jedinec se do své práce vrhá s chutí. Má velké ideály a pracuje více než jiné lidé.
  • stagnace: Pracovník zjistí, že jeho snažení nepřináší cíle, které si představoval. Tuto fázi můžeme také nazvat vystřízlivěním.
  • frustrace: Stagnace se prohlubuje ve frustraci. Dotyčného jeho práce nebaví a lidi, se kterými pracuje, vnímá negativně, což ještě zhoršuje jeho pracovní výsledky a vede k další frustraci.
  • apatie: Člověk je v práci apatický, dělá jen to nejnutnější, a pokud ví, že ho nepostihnout žádné sankce, nevykonává ani to.
  • vyčerpání: Naplno se projevuje syndrom vyhoření. Jedince ztrácí smysl práce a trpí mnohými z níže uvedených příznaků.

Příznaky syndromu vyhoření

Syndrom vyhoření se projevuje četnými příznaky, které můžeme rozdělit do tří skupin:

  • tělesné příznaky: Patří sem bušení srdce, obtížnější dýchání, problémy se zažíváním, svalové napětí, vyšší krevní tlak, poruchy spánku atd.
  • psychické příznaky: Jedinec se syndromem vyhoření se cítí sklíčený, trpí pocity bezmoci, nespokojenosti a propadá depresi. Často bývá i popudlivý a podrážděný. Je lhostejný k práci, má komplexy méněcennosti, uniká do fantazie, nesoustředí se, zapomíná, není schopen projevit žádné nadšení, a to ani mimo práci.
  • chování: Člověk se syndromem vyhoření se uzavírá jiným lidem, má problémy v osobních i pracovních vztazích, dostává se do konfliktů, dělá špatně svou práci a má větší sklony k přejídání se, toxikománii a alkoholismu.

Léčba a prevence syndromu vyhoření

Léčba je často zdlouhavá. Důležitá je psychoterapie (nejlépe se uplatňuje behaviorálně kognitivní psychoterapie), která je někdy podpořená léčbou léky na depresi či úzkosti. Důležité je změnit režim a více se zaměřit na psychohygienu – dostatek odpočinku, koníčky, pozitivní mezilidské vztahy, sport, zdravá výživa, dostatek tekutin, omezení alkoholu, cigaret a kávy atd. Na psychohygienu je podstatné se také zaměřit v rámci prevenci syndromu vyhoření.

Další články z rubriky

Štítky: , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>